Jdi na obsah Jdi na menu
 


Žena a emoční závislost

16. 1. 2010
My ženy to někdy nemáme jednoduché. Přesto, že se dnes v oblasti práce i peněz vyrovnáváme mužům, neumíme ve stejné míře pracovat s emoční částí naší hlavy, která nám velice často komplikuje život. A tak se z nás stávají rozdvojené osobnosti:

V práci jsme usměvavé, přímé a úspěšné. Když za sebou zavřeme dveře bytu, pláčeme, žárlíme nebo se přizpůsobujeme, jen abychom vyhověly. V práci posloucháme jazyk logiky, za dveřmi se svým partnerem jazyk emocí. Po nějakém čase náš partner jen nevěřícně kroutí hlavou nad tím, kam se ztratila ta „sebejistá a veselá holka“, kterou na jejím místě vystřídala „plačící a emočně závislá“ osoba.

Pojem „emoční závislost“ se zatím v žádném slovníku neobjevuje. Jde dle mého názoru o další typ závislosti, který lze s ohledem na jeho sílu přirovnat k závislosti na tabáku, alkoholu či drogách. Emoční závislost jistě a spolehlivě ničí partnerské vztahy, neúprosně bourá jinak pevné základy důvěrného vztahu a v neposlední řadě se podílí na nevěře druhého, poškozovaného partnera. Pokud bych měla emoční závislost definovat, jedná se o neschopnost žít samostatně bez partnera, ať již krátkodobě, nebo dlouhodobě. Jaké jsou její nejčastější projevy?

Žena se přizpůsobuje
Přesto, že mnohé ženy touží po tom, sedět doma u televize, trápí se s partnerem na kole či na golfu. Emočně závislá žena také běžně přejímá názory svého partnera a zcela odmítá vytvořit si vlastní názor s tím, že její drahý je chytřejší či vzdělanější.

Žena extrémně žárlí a nedůvěřuje
Žárlivost je převlečený strach ze ztráty partnera. Proč bychom žárlily, když partnerovi plně důvěřujeme? V mnoha případech je však žárlivost zcela neopodstatněná a svým chováním partnerům jen ztěžujeme život.

Žena omezuje svobodu partnera
Zakazování přátel, koníčků, schůzek s bývalými, to vše jsou projevy emoční závislosti ženy. Pokud druhému nedáváme svobodu, opět je to znak závislosti na druhém. Máme strach, že druhého ztratíme, že si najde lepší či jinou, a zůstaneme samy. Chceme mít stálou kontrolu nad tím, co druhý dělá, kontrolujeme kapsy, počítač apod.

Manipulace a vydírání
Ve vztazích se ženy uchylují k emočnímu vydírání, často formou pláče, výčitek a dokonce i vyhrožování sebevraždou. Toto je typický znak závislosti na partnerovi. Je velice těžké se manipulaci a vydírání bránit a toto chování druhého často dohání k pocitům viny, strachu a beznaděje.

Neschopnost žít o samotě
Zásadní znak závislosti na druhém. Nejsem spokojený se svým vlastním životem, a tak si za každou cenu vyhledávám společenství druhého. Ten se pro mě stává životní náplní a bez vztahu jsem ztracena.

A co jsou emočně závislé ženy vlastně zač? Jsou to trpitelky, které se nevědomě zotročují, a nejsou schopny se emočně osvobodit. I přesto, že touží být své a hlavně být jako přirozené milovány, takového stavu nedosahují a trápí se. I když se partnerovi přizpůsobují, mají věčný strach, že partnerovi nebudou dostačovat a ve finále je opustí. Zároveň si života tolik neužívají, protože představy partnera se mnohdy liší od těch jejich.

Jak se emoční závislosti zbavit vám ukáži v příštím čísle.
 

Komentáře

Přidat komentář
Kontrolní kód Přehrát audio kód

Přehled komentářů

muži taky

(homo sapiens, 14. 11. 2011 15:51)

Článek je hovadina hlavně z toho důvodu, že píše v tomto smyslu pouze o ženách. Jenže i muži dokáží být hodně a dlouhodobě zabouchnutí do potvory, která si to ani nezaslouží.

A co dál

(sisa, 26. 11. 2008 0:12)

Mám pocit, že se v článku částečně vidím. 28 let jsem nebyla emočně závislá, až před několika týdny, co jsem zjistila, že mne manžel podvádí, jsem se začala chovat, jak je v článku popsáno. Snažím se ke vzniklé situaci přistupovat s rozumem, ale vždy končím stejně. Potřebovala bych radu, jak z této emoční závislosti ven. Poraďte. Díky.

Důvěra je křehká věc

(Maku, 25. 9. 2008 20:19)

Článek je zajímavý nicméně se závěrem nemohu souhlasit. Nemyslím si, že emočně závislé ženy jsou "trpitelky". Škoda, že jste uvedený článek rychle zakončil něčím s čím řádky nahoře úplně nesouhlasí. Článek by měl končit nějakým povzbuzením a ne tradičním českých škatulkováním.
Chybí mi zde např.špatná zkušenost s předchozím vztahem nebo vztahy a to jak ze strany žen tak ze strany mužů. Věřte, že podobné scénky co zde popisujete jsou schopni zejména muži a ne především ženy i přesto, že emoce jsou doménou ženy. Co třeba rada na závěr si s partnerem,partnerkou v klidu sednout, ujistit jí/ho, že on je ten jediný koho milujete a navrhnout nějaké aktivity/cvičení, která by jednoho nebo druhého strachu zbavila apod.
Nezapomeňte, že lidé na internetu hledají radu a ne všeobecné tlachání o již objeveném a nekonečném škatulkování...
Děkuji za pochopopení a projevení větší úcty k těm, kteří mají třeba zlomené srdce a jejich důvěra je hodně křehká.
MR