Proč je tak těžké říci sbohem
Napsala: Lenka Černá, www.mujvztah.cz
Váš partner se pro vás stal denní a nudnou rutinou. Zjišťujete, že flirtujete s kolegou a domů se netěšíte jako dřív. Najednou cítíte, že změna by měla přijít. Od této chvíle „čistého prozření“ vás vztah už jen unavuje. Pořád stejné debaty, stejné narážky, stejný parfém a stejně iritující chování.
Najednou se zákonitě posouváte od otázky: Proč? K otázce: Jak? A v tomto momentě vývoje nastává zlomový okamžik. Někteří jsou schopní se během jednoho dne zabalit, všechno prodat, odletět za moře a prostě říci: „Ahoj“ bez větší námahy. Mnozí z nás to ale nedokážou. Nejde nám se rozloučit a udělat tlustou čáru, říci závěrečnou větu a zmizet hledat lepší zítřky. Zůstáváme tak v bludném kruhu přesvědčování se, že je náš vztah přece jen vcelku v pořádku a že “zas tak všechno špatné není“. Přitom zažíváme vnitřní nenaplněnost a mnohdy obětujeme celý život, někomu, koho nemilujeme a s kým si vlastně nemáme co říci.
Proč nás ale naše vlastní hlava tolik zrazuje? Nehledejte za vším složitost a za vším hledejte pouze jediné, emoci strachu:
Strach ze samoty
Pro mnohé je samota noční můrou. A pokud se s drahou polovičkou nerozcházíme kvůli jiné drahé, co budeme dělat? Trávit večery o samotě u skleničky vína, s hlavou plnou myšlenek, jak zůstaneme stejně vždycky na ocet a skončíme jako Bridget Jones (samozřejmě bez toho romantického a šťastného konce)?
Jak nad tím vyzrát?
Pokud nyní budete setrvávat v nefunkčním vztahu jen proto, že nechcete být sami, jak si najdete nového partnera? Nenajdete. Kromě toho, pokud neumíte žít sami se sebou, nepomýšlejte ani na novou známost. Nejprve se musíte naučit vybudovat vlastní hrad, milovat sami sebe. Teprve potom můžete vytvářet vztah nový.
Strach z nejistoty
S partnerem dáte na konci měsíce výplaty na hromadu, hurá, jste na tom příjemně. Ale když partnerovi řeknete sbohem, jak budete s financemi vycházet? Najednou máte o půlku méně, kromě toho byty a vlastně všechno je pro jednoho dražší. Ještě v horším případě vás partner živí a bez něj si nekoupíte ani jídlo.
Jak nad tím vyzrát?
Spočítejte si svoje měsíční náklady a buďte aktivní. Pokud vám finance nestačí, budete se muset zajistit. Buďte racionální. Nemusíte sami bydlet ve vile, sežeňte si spolubydlící (nejste v takové situaci přece sami, ale mnoho dalších). Uskromněte se, za klid v sobě vám to stojí. Pokud jste na partnerovi závislí, vyžaduje váš plán více času. Najděte si zaměstnání a postupně se osamostatněte.
Strach ze změny
Naše hlava má vzácnou funkci. Vše co je známé a zaběhlé, je pro nás příjemné. Jakákoliv změna a krok do neznámého je od naší hlavy vnímána záporně a výsledkem je záporná emoce. Je tedy více než jasné, že nás naše vlastní hlava bude zrazovat od životní změny, která je pro nás paradoxně ve výsledku pozitivní.
Jak nad tím vyzrát?
Vezměte si tužku a papír. Napište si, proč chcete partnera opustit a naopak, jaké jsou důvody pro setrvání ve vztahu. Máte více důvodů proč opustit, že? Proč se potom bojíte změny? Vždyť vždycky bude k lepšímu, nyní se cítíte špatně! Už může být jen lépe.
Strach z reakce partnera
Jednou ortel vyslovíte a víte, že vás partner jen neobejme a nepopřeje hodně štěstí (pokud ano, napište nám do redakce, uděláme s ním rozhovor). Můžete ve většině případů počítat s emočním výlevem, brekem a psychickým nátlakem. Mnoho jedinců tento nátlak nevydrží a vrátí se zpět.
Jak nad tím (ním) vyzrát?
I vaše trpělivost má své meze. Nenechte s sebou manipulovat a řekněte partnerovi, že vaše stanovisko je konečné. Nedovolte, aby vás zatahoval do dalších debat a proseb. Pokud se bude chovat nepřístojně, alespoň uvidíte, že je vaše rozhodnutí správné. Buďte silní a uvědomte si, že vy nejste ten zrádce. Na vztahu se podílí oba a do tohoto stavu jste se dostali i díky vašemu partnerovi. Kromě toho, můžete být přece přátelé, jen tak poznáte, že by váš vztah měl eventuelně šanci na záchranu.
Já to prostě nedokážu...?
Ale dokážete. Na závěr si uvědomte, že máte jen dvě volby:
Tou první je, že chcete prožít život pořádně a šťastně. Dáte sami sobě slib, že se za každých okolností budete cítit dobře. Potom nebudete dělat kompromisy a budete dělat vše pro to, abyste se tak cítili. Žádná změna se neobejde bez odříkání a zatnutí zubů, s tím počítejte. Nikdo vám nedá zázračný lektvar, ale vy sami si štěstí musíte vyrobit.
Tou druhou je, že budete celý život obětí. Zůstanete kvůli druhým v nefunkčním vztahu, bez lásky a souznění. Nikdy nepoznáte, co je to splynout s druhým, nikdy nebudete mít milování na vrcholu blaha. Budete trpiteli, sami nešťastní. Potom musíte tuto roli přijmout a žít život jako oběť. I tak se dá život prožít. Prostě jen nebudete šťastní. Potom se mi ale nabízí jen jedna otázka: Proč jste vlastně tady?
Více článků naleznete na: www.mujvztah.cz
Stáhněte si e-knihu: Jak přežít rozchod
Komentáře
Přehled komentářů
vzkaz pro MONIKU GUJDOVOUmojereakcenačlanekz5.1.2010 seš najvětší svině na světě jak ses mi mohla divat do očí pít semnou kafe společně si dělat legraci ze svich manželu kteři jsou bratranci a přitom si šukala smim mužem a vubec tě to neštvalo seš teta mich děti apřitom si jim chtěla vzit tatu co ti seš vubec zač panbuch te potresta i miho muže protože ste ubližili nevinym lidem a našim dětem jenom proto že ste se nudili a měli jste v manželstvi vše a to že nedokažete mluvit o svich problemech je vaš boj nejsi žadnej chudak ale KURVA eva žena tviho milence
Re: VZKAZ PRO MONIKU GUJDOVOU
(sybyla, 25. 11. 2010 22:55)Vážená Evo,můj názor je,že Vaše sokyně určitě nechtěla ukrást otce od rodiny,otec bude fungovat jako otec,to je jen gesto nás žen.Vaše sokyně jen úplně obyčejně miluje člověka,který je papírově jakoby Váš.Nicméně po přečtení Vaší odpovědi ,jsem usoudila proč to Váš manžel dělá,myslíte si že jste nejlepší milující manželka?Ne!To nejsme žádná,každá jsme totiž nahraditelná.Mějte se hezky
Re: Re: VZKAZ PRO MONIKU GUJDOVOU
(ZKLAMANA EVA, 22. 12. 2010 15:51)VÁŽENÁ SYBYLO absolutně ste nepochopila co jsem vzkazovala Monice nikdy jsem sveho muže nedržela u sebe nasilim a mohl stou žENOU BYT. TAK když jste tak chytra proč sni vše ukončil dřiv vše než to praskla. myslyte si že jsem špatná a to jako proč protože na rozdil od ni to mam v hlavě v pořadku muj muž je vlatni bratranec jejiho muže a žena je ta ktera bi měla kočirovat situace jestli rozumite,,,ale to bi ste měla ste vědma JO a proč to muj muž děla? na to ste neodpověděla,Vubec mě neznate a dovolujete si mě odsuzovat neznate ani ji ale ja jo až moc dobře.Neznate ani mého muže , nevite o čem přemýšlim co mě ničí nedělam si žadny iluze o mem muži ani osobě ale ona je KURVA ktera se rada slika,,,hezky den
rozvod
(monika gujdova, 5. 1. 2010 12:49)ahoj.najela sem na vase stranky a jestli muzu mit dotaz.zamilovala jsem se do bratrance sveho manzela,chodili jsme spolu prez dva mesice,spise jsme se spolu jen tahali ale nic jsme si neslibovali.proste nam spolu bylo dobre.jenze stalo se to ze jsem se do nej zamilovala,a to se nemelo stat.zacala sem se covat divne,byla jsem nervozni mela jsem na vsechno vstek,k vuli tomu zemam konecne nakou lasku ale nic z toho nemuze bejt protoze je to v rodine a jste navic jsme oba zadani.zhroutila jsem se kdyz me v listopadu propustili z prace pracovali jsme oba na tri smeny,a v te dobe me bylo jasne ze s nasim vztahem konec,protoze uz nebudu mit tu volnost.veme se vsechno zhroutilo amanzel poznal ze se semnou neco deje.tahal to zeme tak dlouho az jsem mu to rekla a katastrofa byla na svete.umite si predstavit jak to u nas vipadalo.nemohl uverit ze jsem tohle mohla udelat s jeho bratrancem.jeho ted nenavidi.znicicila jsem nase rodiny je to vsechno moc spatny amoc bolavi.ja jsem z toho nestastna nevim jak mam zit dal.na nej nemuzu porad zapomenout bylo mi s nim moc dobre.zase jsem se citila po dvaceti letech co je to byt zamilovana ated jsem o to prisla,vlastne jsem ho zradila a uskodila jsem vsem a hlavne jemu a sobe.nemela jsem to rikakak,mejsem si to vzit do hrobu a ukoncit to,stejne by to nikam nevedlo a nebo driv nebo pozddeji by jsme se prozradili.nevazila jsem si toho ze jsem mela neco hezkeho treba jen na chvily.takhle to nemelo zkoncit.nevim co mam delat,jak mam zit dal,jsem porad zamilovana,myslim na nej porad neustale vim ze to jednou prejde alejak mam zit dal svuj zivot.sveho manzela nemiluji protoze on je ten duvod proc jsem tohle udelala.vubec e mi nevenoval byla jsem jenom jako sluska nepochvalil me,naopak me porad omezoval ve vsem co si mam vzit na sebe nepustil me nikam s kamaradkami,nichodili jsme se bavit a tak dale.......proste jsme se odcizili.kdyz jsem byla nekde sama tak mi bylo bez nej dobre ze me nehlida.zili jsme moc nudnj zivot.vzdyt ja na nej vubec nezarlim,a to uz je moc spatne.je tam jen zvyk a litost.ale takhle ja nechci zit dal.manzel me tvrdi ze se do me ted zamiloval,ze si uvedomil vsechny sve chyby jak se keme despoticky choval ale co je to platne.moc pozde.chci se rozvest ale nemam na to odvahu.jsem navic bez prace,mame spolecne velke dluhy ktere musime platit kde budu bydlet,atak dale co deti,pes a tak dale.kdybych aspon mela jistotu ze ten muj milenec zustane semnou ale on se vratil ke sve zene protoze tam taky patri nedokazala bych mu rozbit manzelstvi,jeho zenu znam a nezaslouzi si to jenom k vuli tomu ze ja sem v ve svem manzelstvi nestastna.poradte co mam delat.jsem zaslepena laskou a verim v ni ze name jaste porad nekde ceka.okusila jsem ji a nechci bez ni zit.myslite ze jsem blazen kdyz takhle premyslim.mam strach nechat manzela protoze by ho to ranilo,ale take chtela jsem se rozvest ale vlastne uz nemam ani k vuli komu.s tim milencem si uz nepisem neni to mozne.a to me strasne trapi.kdyby se aspon ozval bylo by mi hned lip.
Re: rozvod
(sybyla, 25. 11. 2010 22:41)já bych rozhodně šla za svým srdcem a za člověkem za kterým mě to táhne.Nejhorší je,když se dospělý nedokážou domluvit.Šáhněme si každá do svého svědomí,kolik z nás máme mrtvé manželství a uměle ho udržujeme.
Gretce
(Lowren, 5. 1. 2010 0:29)Tohle je názor profesionálně zatloukající děvky, přečti si to po sobě, vždyť nemluvíš o ničem jiném než o tom, že se nevěra NESMÍ PŘIZNAT...máš asi pořádné výčitky, když to pořád obhajuješ tím, že BY TO TOHO DRUHÉHO JEN RANILO
Pro Gretku
(Unknown, 5. 1. 2010 0:25)Takhle dementní názory jsem ještě neslyšela. Prober se trochu, myslíš, že je tu někdo zvědavý na to, jak na něj budeš "ječet" a nadávat za to, že se snaží po svém poprat s problémy? Alespoň se nejdřív nauč psát, trubko.
Dane, Dane???
(Gretka, 11. 12. 2009 2:42)A to te nenapadlo, ze zenska, ktery neni blby rozbit rodinu bude mit tohle posazeny jinak, ze? Mimochodem, co ji vycitas?
Pro Yelow car
(Gretka, 11. 12. 2009 2:37)Pod to se rada podepisi, pokud nekdo trpi jakysimi morlanimi vycitkami a proto ublizi jinemu jeste vic tim, ze mu raci sdelit, ze to proste musel zkusit jinde, musim rici, ze by me nas.... vic, nez, ze se to stalo fakt, ze druhy si me nevazi ani natolik, abych mu stala za to neublizit o to vice... Takovy clovek si nic jineho nezaslouzi, nez byt sam, protoze sobecky ublizuje a stara se jen o svou dusicku - ty druzi mu jsou u zadku
Pro mamanka Larryho
(Gretka, 11. 12. 2009 2:30)
Tak to ty, ktera te ma tri roky na krku preji rychly utek. Cetl jsi to po sobe? Uz ten zacatek je k bliti "ahoj jsem se svoji pritelkini skoro 3 roky,ale posledni rok byl pro me peklo..chovala se sobecky nedavala mi najevo lasku a kdyz jsem ji chtel polibit,tak nastavila tvar,nedrzela me za ruku a vubec vse bylo na nic,jenomze ja ji miloval tolik ze jsem to snasel a radeji jsem osamote trpel.." po trech letech? Chlape, na * si z tebe bude sedat jen tva matka!!!
K te nevere, normalni lidi bud jdou, nebo udelaji vse aby alespon druhy nevedel a rozhodnou se. Jak rika Plzak, neveru zatloukat, zatloukat a zatloukat. Pokud ji das najevo, rikas tomu druhymu, ze ti na jeho citech kulovy zalezi a tobe mamanku kor!
Mimochodem, vetsinou se never stylu nevim kam dopousteji prave psychicky labilni lide, kteri maji mindraky ze treba sveho vzhledu, vzdelani atd...
Od takovych radeji dale
Pro Larryho
(Katka, 6. 3. 2009 0:18)Ahoj, souhlasim s mewrickem. Tato situace co mas je docela normalni vyvrcholeni trojuhelniku. Vim o cem mluvim. Mela jsem pritele asi 6 let, choval se ke me obcas fakt priserne. Prvni tri roky super, pak bourka, a pak zase ok, a porad dokola. Za tu dobu jsem potkala par kluku co byli uzasny, fajn...ale proste ja nedokazala od Michala odejit. Bud jsem se nenavidela za to co si od nej necham libit, nebo jsem se nenavidela za to, co mu delam...malokdy bylo neco mezitim.... a musim rict, ze nejvetsi chyba z toho vseho byla setrvavat v nefungujicim vztahu jen ze zvyku a ze strachu ze zmeny. Vyresila jsem to radikalne, odjela jsem do Anglie, nejdriv na pul roku-behem ktereho se nas vztah rozpadl a uz jsem tu zustala. Momentalne jsem tu 2 roky a nikdy jsem nebyla tak stastna jako ted... a reknu ji opravdu jednu zasadu... kdyz se rozhodujes mezi dvema osobama se kterou byt, opravdu pak vetsinou nejses ani s jednou... protoze pokud ta druha je skutecne ta prava, tak proc s ni nejsi uz od zacatku??? Keep smiling and good luck
for Larry
(mewrick, 25. 2. 2009 11:42)for Larry, ale můžeš milovat obě. Zažil jsem přesně to same. Víš jak to dopadne?? Nebudeš mít ani jednu. Tu první už nemiluješ a nikdy se to nevrátí a ta druhá Ti nejspíš ublíží, protože to máš pořád 50/50...hodně štěstí
dvoji zivot
(larry, 11. 1. 2009 4:38)ahoj jsem se svoji pritelkini skoro 3 roky,ale posledni rok byl pro me peklo..chovala se sobecky nedavala mi najevo lasku a kdyz jsem ji chtel polibit,tak nastavila tvar,nedrzela me za ruku a vubec vse bylo na nic,jenomze ja ji miloval tolik ze jsem to snasel a radeji jsem osamote trpel..pred mesicem jsem mel podnikovou party a zacala tam se mnou tancovat jedba puvabna divka,zajiskrilo to a nakonec se z toho vseho stal krasny vecer..nemzslim sex,jenom libani,ale citil jsem se krasne,vse ze me opadlo a ja si uvedomil ze s tou svoji ztracim cas..te slecne jsem eekl ze mam pritelkini a ze to chvilku potrva nez se s ni rozejdu a ona souhlasila...chtel jsem te sve kazdy den rict ze je konec,jenomze ma skvelou rodinu a mam je moc rad,tak se mi do toho nechtelo....jednou jsem byl s prateli v hospode a silene se s tou moji pohadal po telefonu a vedel jsem ze je to konec,sel jsem to domu jen oficialne potvrdit...cestou jsem zavolal te nove a rekl ji ze uz jsem jen jeji..citil jsem se fajn a tesil jsem se na ten rozchod(pred par mesici bych z toho omdlel)jenze ma holka se doma nakonec silene sesypala a brecela a me ji bylo tak lito ze jsem ji uklidnil a vse bylo ok..byl jsem na sebe nastvany a bylo mi lito te druhe...pak jsem se asi 9 dni premlouval k tomu to rozseknout.od te doby co jsem potkal tu novou tak jsem se choval jinak..nedaval sve city najevo a byl odtazity,ne schvalne,ale citil jsem se tak jak jsem to citil...jednou vecer mi zacala vycitat jak se chovam a ja ji natvrdo vyklopil vsechno jak jsem se trapi a ze jsem ji daval city najevo a ona me jen vyuzivala a ona si to uvedomila,obratila list a chovala se jako na zacatku vztahu..porad jsem se ale choval stejne odtazite a myslel na terezu..jednou sme se opet pohadali a to protoze se pry ona chova krasne a ja na ni kaslu a ja ji vysvetlil ze jsem to zazival cely rok a ona se s tim musi vyrovnat a nez jsem stihl rici ze je konec tak se opet rozbrecela a ja to neudelal,navic mi ji bylo tak lito,ze jsem se snazil chovat hezky i prez to jak jsem se citil spatne kvuli tereze...a dnes po 1 mesici dvojiho zivota nevim co mam delat..miluji ji ale po te dobe vim ze miluji i terezu...vim ze to zni ze jsem uplny magor a ze nejde milovat 2 divky...kdyby ste mi to rekli pred par mesici tak reknu ze jste blazni,ale vazne to jde a nevim co mam delat....nemuzu zut s tak spinavym svedomym.nebuzu byt bez sve pritelkine a nemuzu zit ani bez terezy...
manželovo nevěra
(pamparada, 3. 3. 2008 21:12)Jsme s manželem spolu 14 let,máme dvě děti,9 a 1 rok.Když jsem byla doma s druhým synem začal mě podvádět se 17ti letou holkou,navíc od nás z vesnice.Teď by se chtěl ke mě vrátit,říká jak si uvědomil,že miluje jen mě atd.Jenže půl roku tápal v tom co vlastně chce,nevěděl jestli být sám,nebo s ní,nebo se mnou a dětmi..a já jsem se prostě odmilovala.V mých očích to byl někdo,kdo se mnou jedinou jedná čestně a pak se ukázalo,že já jsem byla ta kterou nejvíc obelhával.Ona tahle slečna totiž nebyla za tu dobu našeho manželství jediná-sám se mi k tomu přiznal..Teď nevím,jestli mám zůstat s někým, komu už prostě nedokážu věřit a tolik mi ublížil..Připadám si jako rozseklá mačetou na dvě půlky-jedna ho má pořád ráda a chtěla by to zpět a ta druhá ho nenávidí a nemůže odpustit.Už je to půl roku,je to čím dál horší-ty moje pocity.A nevěřím,že něco podobného neudělá zase znovu.Podotýkám,že sám říkal,že na tom nemám žádnou vinu a bylo to jen z toho důvodu,že jemu až tak moc nevyhovuje ten rodinný život.
přiznat se nebo ne?
(kiki, 3. 3. 2008 12:48)Myslím, že přiznáním se, jen ulevíme svému svědomí, ale musíme si uvědomit, co tím způsobíme dále. Partner nám přestane okamžitě(možná i napořád)věřit.My budeme chtít, aby to bylo stejné jako dřív, ale to již není možné. Snad Vám odpustí-má li Vás rád, ale pořád to v něm bude.Zasela jste semínko nedůvěry a to bude při každé možné příležitosti klíčit.Partner si zklamání léčí rádoby lhostejností k Vám, případně dle hesla oko za oko.Protože touto upřímností vztahu rozhodně neprospějeme, raději se se svým svědomím vyrovnejme tak, že již nic podobného partnerovi neuděláme.
pro yellow car
(Terka, 29. 2. 2008 19:59)Podle mně jsi idiot ty a nechápu,proč lezeš na tyhle stránky,když si dokážeš poradit sám!
!!!!!!!!!!!!!ŽIVOT JE BOJ!!!!!!!
(Yelow car, 27. 2. 2008 23:10)
Nikdo vám neporadí,už si to uvědomte.Sami musíte vědět,jak na tom jste.Fajn,vsadim se,že už pročítáte nejmíň desátý článek a víte furt stejný prd.Tady jen ztrácíte čas-jste na to sami a nejlépe víte,jak na tom ve vztahu jste.
Jo a jedno si vemte k srdci-NIKDY NEPŘIZNEJTE NEVĚRU -co jsem tu tak pročítal,tak můžu říct,že se mi nechce věřit,že se stále najde takový hlupák,který neunese morální výčitky a přizná se.Pokud teď po přiznání trpíte,tak dobře vám tak,protože jste idioti.
samota neky jo a nekdy ne
(ssimonaimona, 26. 2. 2008 22:38)vzdyt jsou tke pratele nikdy nejsme sami
Pro Kakac
(Neznama, 16. 11. 2007 10:25)Ahoj, jestli chces znat cely pribeh, tak jdi do Clanky o nevere... Proc vznika nevera, jsem Nikola a tam to vse je, co se stalo a jak pokracujeme.
uz nevim jak dal!!!
(hanka, 14. 11. 2007 22:26)ahoj jsem s pritelem 2 roky,pred 3mesici jsem ho podvedla nespala jen libala.rekla jsem mu to protoze ho strasne moc miluji a bydlime spolu.on mi nechce odpustit a chova se ke mne s odstupem,nespi semnou,od rana do vecera je venku a ja jsem mu ukradena!!!snazim se to nak zachranit aby to bylo jako driv,ale marne.chova se ke mne jak k cizi!!!kdyz sem mu rekla jestli se chce semnou rozejit?ze se odstehuji a pujdem kazdy svou cestou tak mi rekne ze je mu to jedno!!!a kdyz sem si zbalila veci ze odchazim tak mi rekl"kdyz se chces rozejit tak di ale ja nechci"zustala jsem ale chova se furt stejne.ma ke mne nezajem a dela si co chce!!!co mam delat???strasne se trapim ale odejit nechci miluji ho a mam strach odejit!!!pomozte mi prosim!!!jsem na dne

VZKAZ PRO MONIKU GUJDOVOU
(EVA GUJDOVA , 3. 7. 2010 18:27)