Nevěra jak se pozná a co dál

andrea je nejhnusnější jméno na světe

Příspěvky uvedené níže, že muži si užívají a ženušky mají sedět doma ... Měl jsem možnost si užít, ale vždy mě zastavila myšlenka a zodpovědnost,že jsem ženatý. Nyní jsem se dozvěděl, že mi manželka byla nevěrná, i když to byl při nevěře manžela důvod jejího rozvodu prvního manželství. Tak jsem si myslel, že ona by to nikdy neudělala. Teď se snažím, ale když mi řekne něco hnusnýho, tak jí to vyčtu. Prostě to hodit za hlavu nejde. Makal jsem pro rodinu a ona si šla užít jinam. Kámoškám ještě tvrdila, že jí chybí sex, i když já škemral každý den. To je to co mi z hlavy prostě nejde. Poté co se to provalilo, tak to asi měsíc šlo a otěhotněla (doufám,že se mnou), čímž jí opět narostla křídla. Jak to bude po narození děcka? Jak můžu dál ale milovat někoho, kdo mi neskutečně ublížil, co na ní mám pořád rád? Lžu sám sobě, že je lepší než ve skutečnosti je?

Mně se stalo něco hodně podobného, tak se Tě zeptám jak to u Tebe (resp. vás doma) po tom více jak roce dopadlo, děkuju

Ahoj, sama jsem to zažila na vlastní kůži tak jak mnohé z nás. Manžel nevěrný s kolegyní z práce - již si plánoval budoucnost bez nás. Když šlo do tuhého, vše přiznal. Já se zhroutila a i když to klapalo, vrátil se domů, moje zpětná reakce byla ta, že za pár měsíců i já podlehla pokušení manželovi vše vrátit, ale byla to osudová chyba. Nejen, že můj nový vztah nenaplnil moje očekávání, navíc byl brzy odhalen a já zjistila, že stále svého muže miluji. Bohužel ať dělám co dělám nic se už nevrátilo zpátky. Prožíváme nejhorší období našeho vztahu a nevím kdy se to vlastně zastaví. Snažíme se oba, ale manžel mi asi nikdy neodpustí.

jj presne muj pribeh,zacal si s kolegyni a uz po 5ti mes.co tam delala chtel s ni zit a planovaly si budoucnost.Mame spolu 3 deti.Po 18.let fungovalo vse bez chyby myslela jsem ze jina nez ja by nemohla byt,ale spletla jsem se.I kdyz vzdycky ríkal ze jsem jedina kterou miluje a nikdy neopusti nakonec to byl on kdo vse pokazil.Proste byla to takova koketa.Myslel si ze to je laska na cely zivot jako tenkrat semnou.Rekl mi ze ji miluje,ze s ni chce zit atd.Odesel k ni,ale druhy den mi volal ze nechce bez nas zit a ze si uvedomil,ze jsem ja ta prava a ze udelal chybu a chce se vratit.Deti mu porad volaly a chtely ho zpatky,tak jsem ho vzala.Po psychicke strance jsem byla na srot musela jsem na psychiatrii a brala 2roky leky,abych mohla vubec fungovat.Manzelovi jsem ani do dnesniho dne nebyla neverna a ani nechci.Uz jsou to 3roky a uz jsem na vse zapomnela.Manzel dostal za vyucenou a vim ze uz to nikdy neudela.I kdyz.....Verim mu.Jsme stale spolu a ja nedovolim aby nejaka stetka rozbila a vzala mi to co ja jsem cely zivot opatrovala a milovala.Deti jsou take radi,ze jsme zas cela rodina a ja taky.I manzel mi to rika ze je stastny a ze jsem stejne bezva zenska a tamto byl jen blbej ulet.Ze si to bude vycitat cely zivot,ze prave on,ktery byl zasadovy on by me nikdy nepodvedl atd.to udelal.Nevedel co se snim vubec deje,proste to bylo silnejsi nez on.Uz je to pryc a je lepsi vse hodit za hlavu.Mame se dobre i po finan.sttrance a nechci aby to krasne co je stale mezi nami jen tak skoncilo.

Taky se mi stalo, že mi muž byl nevěrný. Brali jsme se z velké lásky, máme dvě krásné děti, jsme spolu 10 let,donedávna naprosto spokojeni. Vždycky jsme byli k sobě tolerantní a zbytečně se nehádali kvůli blbostem. O jeho nevěře se mezi kamarády povídalo, ale dlouho jsem to považovala za pomluvy a zastávala se ho. Pak se ale ke mně začal chovat divně-nevydržela jsem to a jak jinak - podívala se do mobilu...bohužel to bylo evidentní. On to přesto doteď zatlouká, i když to možná stále trvá. Ona je vdaná a rozhodně spolu neplánují budoucnost. Nevím, jestli má cenu nutit v takovém případě chlapa, aby to ukončil. Myslím, že většina to jen slíbí a nedodrží. Dala jsem mu svobodu, ať si dělá co chce, ale ať je diskrétní, doma "neprudí" a funguje jako otec a manžel, jak má (další samozřejmé zásady: aby do ní nevrážel rodinné peníze, nepřivedl ji do jiného stavu, nebo nepřitáhl nejakou chorobu). Zároveň se snažím o tom nemluvit a nic mu nevyčítat (přestože jsem si během několika měsíců, kdy se to vleklo, vytrpěla svoje - rozhodně nejsem žádná flegmatička) - ubrečená a utrápená stíhačka asi chlapa spíš odradí. Naopak se snažím dobře vypadat, být nezávislá, a dělat si svoje, mám nové koníčky...Přesto mi čas od času vytekly nervy a znovu jsem mu to vyčetla. Problém je, že on nemá chuť na sex a mě to moc chybí. Když se milujeme, tak jen z mojí iniciativy, a to už mě přestává bavit. Jinak se muž chová hezky a o rodinu se stará dobře. Stalo se tedy, co se asi stát muselo, i když jsem si vždycky myslela, že bych toho nebyla schopna: taky jsem si našla milence, a to jenom na sex. Prostě jsem se rozhodla chovat se jako chlap. Dodržujeme celkem přísná pravidla - nevoláme si, nepíšeme si zamilované SMS ani maily,prakticky se třeba měsíc nevidíme a neslyšíme - on to má stejně, jako já, má děti a ženu, které nechce ubližovat, a nemůže potřebovat milenku, která mu bude volat uprostřed rodinné večeře. Myslela jsem, že budu mít aspoň trochu výčitky - ale naopak, můj duševní stav se zlepšil o 100% - jsem spokojenější, zlepšilo se mi sebevědomí, cítím se konečně zase jako ženská, a konečně jsem přestala tomu mému vyčítat (vždycky, když mám na jazyku nějakou sarkastickou poznámku, tak si řeknu: sklapni, ty to děláš taky! :D). Je mi jasné, že s milencem to musí zůstat v této rovině, že se nesmíme moc zamilovat a chtít být spolu. Ale pokud to dokážeme, asi mi to hodně pomohlo. A abych shrnula zkušenosti: Nepátrat! (skutečně, nevědět to - člověk by byl spokojenější) . Když se na to přijde - probrat to pořádně, pobrečet si, pohádat se - tomu se člověk nevyhne, ale pak už opakovaně nevyčítat - pokud ovšem je s tím chlapem rozumná řeč a chce, aby rodina fungovala. V opačném případě samozřejmě ze sebe nenechat dělat blbce. Mít dostatek sebevědomí a dělat si svoje. Pokusit se moc si to nebrat - myslím, že monogamie je spíš kulturní dohoda. Nemá cenu ptát se, proč k nevěře došlo - i když je manželství růžové a vše zdánlivě v pořádku, po několika letech to zevšední, a výbušná "chemie" může zafungovat při setkání se vhodným protějškem, ani se nenadějeme.

Uz rok se moje zena chovala dost divne a ja si myslel, ze je to moje vina . Zacal jsem ji nosit kytky a starat se o ni tak jako nikdy pred tim. ,jen sem nemel tu ovahu se ji primo zeptat co se deje. Dostat vubec nejakou odpoved byl problem. Nemohl jsem uz vice snaset pocit nejistoty a tak jsem pozadal o rozvod. Mezitim vyslo na jevo, ze me uz 1 rok podvadi a dela jako by nic. A to jeste s clovekem, ktereho dobre znam. To me ranilo nevice. To ponizeni. Ta krutost se kterou si se mnou hrala. A to mi jeste rekne ,ze me stale miluje. Je mi smutno

Potřebuju tak nějak poradit. S přítelem jsem již 3 roky, ovšem nebydlíme spolu jelikož já pořád studuji. V práci jsem se seznámila s klukem,nejdřív to bylo takový to povídání,pak jsme byli jednou na kafi,pak jednou u něj a u mě a pořád se nic nedělo prostě jen kámoši. Ale cítili jsme oba,že to jednou přijde. Cítila jsem se s ním vždycky strašně dobře, rozuměl mi a říkal mi hezká slova, co můj přítel poslední dobou už vynechává. Naposledy co byl u mě, tak jsme se spolu vyspali a mimochodem on má těhotnou přítelkyni,takže spolu nehodláme mít něco do budoucna. Prostě to bylo jen jednou a to je vše. Ale vůči přiteli mám hroznej pocit nejradši bych mu to řekla, ale vim že by mě nechal a toho se bojím. Strašně moc ho miluju, ale s timhle pocitem nevydržím dlouho žít. S přítelem se chceme po škole vzít, ale myslím, že po tomhle by rychle změnil názor. Nedokázala bych bez něj být a ted vím, že nevěra je ta nejhorší věc na světě!!

Jediný co ti můžu poradit je zaměřit se na sebe,začít si užívat,něco dělat,co tě baví,koupit si něco hezkýho na sebe,aby si ty z toho měla radost.Vyrazit třeba někam s kamarádkama na dovolenou,nebo na výlet.Myslet na sebe a mít se ráda.Usmát se na svět a otevřít svoje srdce,odpustit a rozhodnout se,jestli s ním chceš ještě dál být,ale bez zášti a s klidnou myslí.

Jak s vámi cítím toho hrozného pocitu se snad nikdy nezbavím.Přišel z hospody a nedal si pozor a já slyšela jak s ní telefonuje nikdy mně nenapadlo mu vlézt do telefonu ale když mu v noci přišla sms udělala jsem to co se nemá dnes nevím jestli je to dobře nebo špatně na její sms jsem odpověděla ona myslela že to je on odpověděla také a mě se zhroutil celý život.Manžel jezdí s kamionem tak jsem zvyklá o vše se starat sama a mnohdy musím jednat jako chlap a to je asi ta největší chyba.Přestala jsem pro něj zranitelná žena která si neví s ničím rady.A tak chudinka s dvojčatama mu byla přitažlivější.Že já jsem nervozní protože vše leželo jen na mně to bylo špatné.Kluk v pubertě holka v první třídě co kde se platí šlo kolem něj já vymalovala natahla koberec opravila kliku snídaně do postele a absolutní volnost že zůstane s chlapama z práce vše jsem mu věřila a nepochybovala o něm.V červnu to bude rok jsme pořád spolu nejsem s ním kvůli dětem ale pořád ho miluji.Snad to ukončil ale já prostě začala žárlit je to hnusné za vším vydím to nejhorší.Já nechci být žárlivá chci mu věřit ale nevím jak na to.A nejhorší je že vím že mojí žárlivostí vše ničím dál.Potřebovala bych poradit od někoho kdo si tím taky prošel a vše zdárně překonal.Prosím o radu?

JÁ TO MÁM NĚJAK TAK PODOBNĚ.MĚ SE NEPŘIZNAL, ALE STAČILO VYSLECHNOUT JEJICH TEL. ROZHOVOR.

V létě jsem zjistil, že má žena se kterou jsem 7 let si našla milence. O tom že se mi zhroutil svět asi tady nikomu psát nemusím. Měsíc jsme to měli doma otevřené, dal jsem jí čas ať se rozhodne s kým chce prožít zbytek života.Po měsíci se rozhodla, zřejmě i pro to že máme 2 letou dceru, že bude s rodinou.Za další měsíc jsem přečetl mail, kde psala svému objevu, jak jí to mrzí, ale že musí být s náma, ale že ho miluje atd..Opět jsem dostal vysvětlení že to nejde jen tak skončit, ale že chce být s náma.Za další měsíc jsem kouknul do mobilu a co myslíte,další sms od borce, jsem na dně ale nenechávám na sobě nic znát, dělám že je vše v pořádku.Jsem prostě naivní blázen a věřím těm řečem jak mě miluje!Před rokem bych každému v mojí situaci řekl že je blázen a že bych jí rovnou vykopnul, ale už se na to dívám jinak, to radši budu celý život trpět než aby moje dcera vyrůstala s nějakým hejskem!Miluju je obě dvě - jsem zvědavý co budu psát za měsíc!

Psal jse tady v červenci-od té doby se toho hodně nebo taky málo??? změnilo. Po zjištění tenkrát v létě přísahala že byla hloupá apod., a rozešla se s ním! Né, jasně že nerozešla,jen přede mnou, já jako hlupák s ní bez malého odjel do Špaňělska že se budeme snažit o nový začátek ,po 14 -ti dnech jsme byli tam ne-li ještě hůř na tom než předtím. V září se po mnoha rozhovorech zbalila,pronajala si byt a odešla od nás čekat svého rytíře. Jaké bylo její překvapení když její zbožňovaný jí za dva měsíce navštívil asi třikrát a ona utrápená,ubrečená vyhublá zazvonila u našich dveří, no a co se stalo?- vzal jsem ji zpátky...Slibovala že s ním zkončila, že zkončí s prací a buhvíco- my ji chudinky bylo tak líto.Je polovička ledna, má drahá už má zase byt-bude v něm bydlet samozřejmě s NÍM ,já jsem na dně-ona si balí věci a chce začít nový život, zatím co já bych s ním radši zkončil ...né jasně ,mám pro koho snad žít, zůstal mi můj nejmilovanější syn!!!!!

Já jsem byla nevěrná a ted nevím jak dál !všechno je ted jiný -hnusný !chci zpátky svůj -náš život !Všechno jsem pokazila ,já už nejsu já!nevím co s tím asi musím zemřít,protože s tím nedokážu žít !ta zrada je šílená a já .....?Miluji svého přítele 13let a ted tohle !Potřebuji pomoc lékaře ale stydím se a nevím kam jít ,jsem z Brna prosím poradte .

Máme teď s přítelem krásný vztah ale věř mi,že jsme si prošli krizí.Bylo to těžké pořád mu chodily smsky a já věděla,že jsou od ní a viděla jsem,že už není jako dřív..Jenže jsem mu to nedokázala říct ani se ho na to zeptat.Vím,že za ní tajně jezdil a pak mi lhal.Držela jsem to v sobě a trápila jsem se, tajně jsem v noci brečela.Jak říkáš,kolikrát jsem se musela přemáhat abych se mu nepodívala do mobilu ale kdybych to udělala moc bych si tím ublížila a tak to nedělej,co oči nevidí,srdce nebolí.jednou jsem to ze sebe hrozně vychrlila horlivě jsem plakala,byl to ten nejhorší večer..od té doby je vzorový.rozmazluje mě a neustále se mi vyznává...už je tomu skoro rok ale já mu to stejně neodpustila..miluju ho,je mi vším ale právě dnes jsem mu to vrátila.mám výčitky ale zároveň i dobrý pocit.žijeme jen jednou a věřte tomu,že nás chlapi podvádějí tak často,že jim to za celý život nestihneme vrátit....

Jak to zvládnout? ještě nevím. Stále mu nedokážu věřit, že to skončil. 2 týdny se držím, abych mu nevlezla do mobilu a pak to stejně udělám. Je to fakt těžké.
Jenže zatímco tvůj manžel tvrdí, že k tobě nic necítí a rozhoduje se co chce, tak ten můj mi hned od začátku co to prasklo tvrdí, že miluje jen mě, že to věděl celou dobu a že to ukončí. Teď jsme se vrátili z úžasné dovolené, kam mu ovšem došla sms od ní (po té co mi řekl, že vše skončilo, že jí to řekl a ona to vzala na vědomí), o níž tvrdí, že nebyla pro něj, že to nedává smysl a že ona má asi někoho jiného a poslala mu to omylem. Strašně tomu chci věřit. Chová se úžasně a vážně je mi sním teď moc dobře. On říká, že je to doma úžasné a že nemá potřebu chodit ven, ani do hospody s kámošema dlouho nešel. No prostě je to vše perfektní a tak jsem se již po nevím kolikáté rozhodla, že do toho mobilu vážně nepolezu, asi si budu muset svázat ruce, fakt to chci vydržet. Taky dopoučují nedelat doma dusno, tak to fakt funguje, ale vydžet to je těžké.
Fakt Ti neporadím, přečetla jsem knihy, rady na netu a stejně nejsem schopná je aplikovat. Chvíli na to nemyslím a je mi skvěle, chvíli mám depku a nemyslín na nic jiného, než že mě podvedl člověk, kterému jsem bezvýhradně věřila. Peru se s tím jak jen to jde. Hlavně si na začátku řekni jestli za to manžel stojí, za tem boj. Já si uvědomila jak moc ho miluju a že ho žádný k... nenechám.

já ani nevím jak začít : sedím na internetu a čtu si články o něvěře a jak ji překonat.Nevím za kým mám jít, protože ten , kdo to nezažil neporadí. Mám naprosto stejný problém jako Ty, s tím rozdílem, že jsme spolu 20 let.Máme taky 2 skvělé děti, firmu, zrekonstruovali jsme rodinný domek .... a při tom všem shonu se stihl zamilovat - do své rozvedené ( mladší o 12let) učitelky angličtiny , kterou jsem mu já poradila!!!! Je to měsíc, co jsem na to přišla a on to přiznal. Taky prý už v poslední době ke mě nic necítil , a sex nestojí se mnou za nic. Ona mu dává všechno co potřebuje : něhu, lásku, pozornost a skvělý sex.Zatím zůstal doma, musí si prý v hlavě ujasnit, co chce.Stále si volají, sms-kují a já nevím, jestli mám čekat nebo ho vyhodit hned. Třeba by se mi ulevilo. Všem nám "postiženým" držím palce a pokud chcete o tom si promluvit, můžeme se domluvit třeba přes ICQ , nebo mejlíkem. Každopádně napiš, jak jsi to zvládla. Já jsem pochodující uzlíček nervů a zapomněla jsem se smát a mám strach , že další život už bude jen přetvářka a nedůvěra. :-(

Je to vážně nepochopitelné. Já prožívám to samé. Po 12 letech pohádky, jsem zjistila, že je mi nevěrný. Máme 2 skvělé děti, firma se rozjela, zařídili byt, atd. přesně jako u Vás. Trvá to asi půl roku. Já se fakt snažím to přejít, pochopit. Peru se se svými pocity. Odejít nechci, opravdu ho miluji, ale je to hrozné. Ani mi neumí vysvětlit, proč se to stalo. Prý už necítil, že ho miluji a ona mu ten pocit dala. Nebylo to o sexu, prý si to už nepamatuje. Je si jistý, že chce být se mnou, miluje mne, věděl to vždy. Nevěru neplánoval a stalo se to. No nevím, stále mi to není jasné. Slíbil, že to ukončí. Jeho metoda je nechat to vyšumět, neozívat se jí, prý to pochopí. Je to už měsíc a včera mu zase přišla sms. Asi to nepochopila. Když mu navrhuji jinou metodu, vždy se hrozně naštve. Prý to mám nechat na něm. Já mu fakt nedokážu věřit, i když moc chci a snažím se. Jak to u Vás pokračuje, jak to zvládáš? Obdivuje jak se chováš k rodině, jak se staráš. Držím palce, ať to ustojíš se ctí. Mě se to zatím moc nedaří.

Před 3 dny jsem zjistil skoro rok trvající nevěru mé ženy,jsem totálně v troskách.Žijeme spolu 12 let ,máme hodného syna ,zařízený krásný byt,procestovali jsme celou Evropu,vždy sem říkal že mou ženu mi poslal sám Bůh. Za celou dobu co jsme spolu jsme odsuzovali páry kolem nás,jak se k sobě chovají apod.Teď nevím co mám dělat,řekl jsem to jen bratrovi,před ostatními bych se propadl hanbou. Co vlastně chtěla,od začátku jsme si vše vysněné vybudovali sami,pracovali jsme,šetřili,potom podnikali- vždy spolu, žádné hádky... nic - NÁDHERNÁ RODINA.Před asi rokem se žena stala manažerkou,já podnikám dál a protože zas takové časově náročné to není ,přijal jsem na sebe úlohu tátymámy i když s výhradami ale zvládám to -žehlím,vařím,peru,malý má ve škole samé jedničky,uklidím celý byt apod.protože si pokaždé říkám chudinka maminka je pořád v práci proč bych to nedělal i když mě to někdy nebaví,vždy jsme si říkali všechno o sobě,o našich pocitech,snech lásce...a najednou tohle... nevím co mám dělat.Přiznám se že čtu názory rádobyodborníků,co radí přejít to, zachovat si chladnou hlavu apod.Prostě nechápu proč to udělala,kvůli sexu-vždy říkala že je to semnou nejkrá.,kvůli penězům-blbost nikdy jsme jim v našem vztahu nedávali větší váhu ,kvůli citům - hloupost dokázali jsme se kolikrát mazlit,hýčkat celé dny PROČ???

Já bych k tomu napsala jediný.Každý si vybírá cestu sám.Jsem věrná už 11let,ale už delší dobu si říkám že doma zařídím volny vztah.Proč by si měly chlapi užívat a my ženský být vzorný ženušky,a čekat doma na manžílka až příjde od milenky.
Kdyby v mém případě došlo někdy k rozvodu,už se nikdy nevdám přišla jsem na to že to nemá smysl.Toho kance na noc najdu vždycky.Jsem hrozně ale hrozně rozlobenáááá.